Preeklampsie a Penelope: Když Technologie Hlídá Tam, Kde Lékař Nemůže Být

Pro 5 až 10 procent těhotných žen v České republice se těhotenství stává bojem s nemocí, která se nedá kauzálně léčit, jejíž příčiny nejsou plně objasněny a jejíž jediné definitivní řešení je ukončení těhotenství. Tou nemocí je preeklampsie.

V nejnovější epizodě The Bridge jsem se setkala s MUDr. Karlem Humlem, primářem gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice Šumperk a autorem aplikace Penelope. Ptala jsem se ho na to, proč výskyt preeklampsie neklesá, jak Penelope funguje v praxi a co AI diagnostika může jednou změnit pro těhotné ženy i jejich lékaře.

Co je preeklampsie a proč ji nelze léčit

Preeklampsie je onemocnění vázané výhradně na těhotenství. Projevuje se vysokým krevním tlakem, přítomností bílkoviny v moči a řadou klinických příznaků. Přes veškerý pokrok moderní medicíny léčíme stále jen příznaky. Kauzální terapie neexistuje.

Primář Huml to říká bez okolků: mnohdy jediným řešením je ukončit těhotenství. Není to diagnóza, po které přijde terapie. Je to stav, který vyžaduje neustálé sledování a rychlé rozhodování. Boj o každý týden navíc.

Proč ale výskyt preeklampsie neklesá? Primář Huml poukazuje na dva faktory. Prvorodičky jsou dnes starší než kdykoliv předtím a s vyšším věkem přichází vyšší riziko hypertenze. Zároveň přesná příčina vzniku preeklampsie zůstává neobjasněna. A bez znalosti příčiny nelze vyvinout kauzální léčbu.

Penelope: nástroj, který hlídá tam, kde lékař nemůže být

Penelope nevznikla jako teoretický koncept, ale z konkrétní potřeby klinické praxe. Primář Huml pracoval ve fakultní nemocnici jako vedoucí lékař perinatologického centra. Měl nástroje pro rychlou diagnostiku, ale chybělo mu sledování pacientek mimo nemocnici. Maminky si zapisovaly hodnoty tlaku na kousky papíru a lékař zpětně hodnotil průběh, který už mezitím mohl eskalovat.

Aplikace umožňuje ženám s rizikem preeklampsie nebo s těhotenskou hypertenzí zaznamenávat krevní tlak, přítomnost bílkoviny v moči a příznaky jako bolesti hlavy, bolesti v nadbřišku nebo nevolnost. Lékaři mají k datům přístup v reálném čase.

Pro lékaře funguje systém na principu semaforu. Zelená znamená klid. Žlutá nebo červená znamená kontakt, ať už formou SMS, e-mailu nebo telefonátu. A čím déle aplikace funguje, tím více se ukazuje něco důležitého: maminky jsou edukované a často kontaktují lékaře samy, ještě dřív, než si lékař data otevře.

Informovaná pacientka, která se aktivně zapojuje do vlastní péče, mění dynamiku celého procesu.

Boj o každý týden

Hranice životaschopnosti plodu je v České republice stanovena na 24. týden. Od tohoto okamžiku je cílem celého lékařského týmu zachraňovat život a podporovat vývoj předčasně narozených dětí.

Primář Huml říká, že od 28. týdne se dnes již relativně vzácně setkáváme s vážnými komplikacemi z předčasného narození. Pokud je žena s těžkou formou preeklampsie a podaří se těhotenství udržet do 28. týdne a výš, je to to nejlepší, co se může stát.

Každý týden navíc má cenu. A to je přesně ten kontext, ve kterém dává včasná diagnostika a online monitoring smysl. Nejde o komfort. Jde o čas.

Co říkají čísla

Preeklampsie postihuje odhadem 5 až 10 procent těhotných žen v České republice. Za loňský rok se v zemi narodilo přes 77 tisíc dětí, tedy přibližně o 30 tisíc méně než bylo dříve běžné. V době klesající porodnosti je tohle číslo, které nelze přehlédnout.

Primář Huml upozorňuje na paradox: přes veškerý pokrok v neonatologii se výskyt preeklampsie ani předčasných porodů nezmenšuje. Stále se pohybujeme okolo 8 až 10 procent. Medicína umí zachraňovat miminka narozená ve 23. nebo 24. týdnu, ale příčinu předčasného porodu jako takového stále neznáme.

Pro ty, kteří hledají oblasti, kde má inovace v diagnostice a prevenci reálný dopad, je tohle přesně takové místo. Nejde jen o jednotlivé pacientky. Jde o zdraví rodin, náklady systému a o otázku, co umí moderní technologie změnit tam, kde klasická medicína naráží na své hranice.

Od diáře k diagnostice pomocí AI

Primář Huml chce posunout Penelope dál. Pomocí umělé inteligence a strojového učení by aplikace jednou mohla včas upozornit lékaře i pacientku na rozvoj preeklampsie. Zatím se sbírají data. Ale bez nich to nejde. Každá maminka, která aplikaci používá, přispívá k tomu, aby budoucí diagnostika byla přesnější.

Aplikace je tak dobrá, jak kvalitní a rozsáhlá data ji trénují. A ta vznikají jen tehdy, když systém funguje konzistentně a dlouhodobě.

Penelope už dnes funguje v klinické praxi jako nástroj, který pomáhá lékařům i pacientkám lépe sledovat vývoj rizikového těhotenství. Přechod od nápadu k funkční aplikaci v klinickém prostředí vyžaduje klinické důkazy, spolupráci s vývojáři i trpělivost. Primář Huml tuto cestu prošel.

Individualizace jako nový standard

Nemocnice Šumperk se specializuje na porody od 34. týdne. Díky zkušenostem primáře Humla z velkých fakultních nemocnic nabízejí kompletní spektrum prenatální péče lokálně, bez nutnosti dojíždět za specializovanými vyšetřeními jinam.

V rozhovoru zaznělo také něco, co považuji za důležité: pojem alternativního porodu je podle primáře Humla minulostí. Dnešním standardem je individualizace. Každá žena má právo na porod, který jí vyhovuje, pokud neohrožuje sebe, dítě ani personál. To není alternativa. To je respekt.

Závěr

Penelope nevznikla jako teoretický koncept, ale z konkrétní potřeby klinické praxe. Lékař viděl mezeru v péči a rozhodl se ji zaplnit.

Preeklampsie je závažná. Čísla jsou jasná. Ale pokud je zachycena včas a pacientka je sledována správně, šance na dobrý výsledek je reálná. Screening je dostupný. Včasné sledování dává větší šanci reagovat v pravý čas.

Celou epizodu s primářem Humlem si můžete poslechnout na všech podcastových platformách. Pokud vás téma zajímá, spojte se se mnou.

Timecode:

00:00 Host a téma rozhovoru

00:29 Co je preeklampsie

01:49 Proč riziko roste

02:37 Screening v prvním trimestru

03:44 Aplikace Penelope vznik

05:12 Jak Penelope funguje

07:44 Limity a AI vize

08:46 Současná léčba a čas

09:56 Předčasný porod hranice

10:54 Kolik žen je ohroženo

12:12 Pokles porodnosti v ČR

13:50 Šumperská porodnice péče

14:36 Trendy v porodnictví

16:48 Zpětná vazba a semafor

19:21 Vzkaz maminkám a motivace

Links:

Pavlina Walter: https://www.linkedin.com/in/pavlinawalter/

Website: PavlinaWalter.com

Guests:

MUDr. Karel Huml : https://www.linkedin.com/in/karel-huml/

Transcript:

Pavlína Walter: Dobrý den, dnes bych tady ráda uvítala pana primáře Humla, který je vedoucím lékařem gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice Šumperk a také autorem aplikace Penelope. Takže první otázka na vás, pane primáři: Čím se nejvíc zabýváte? Vím, že se zabýváte preeklampsií, tak jestli byste pro naše posluchačky mohl zmínit, co to preeklampsie je.

MUDr. Karel Huml: Dobrý den, děkuji za pozvání. Já se primárně zabývám celým oborem perinatologie a maternální medicíny, kam problematika preeklampsie spadá. Preeklampsie je v podstatě onemocnění, které je vázáno na těhotenství. Je charakterizováno vysokým krevním tlakem, ztrátou bílkoviny v moči a řadou klinických příznaků. Ve své podstatě preeklampsie dnes není onemocnění, které by bylo kauzálně léčitelné. My umíme korigovat vysoký krevní tlak, ale v podstatě mnohdy jediným řešením, jak preeklampsii léčit, je ukončení těhotenství. Z toho vyplývá, že je to onemocnění velmi závažné. Jakkoliv se dnešní medicína ubírá hodně směrem dopředu, stále nám počet maminek, které jsou ohroženy rizikem rozvoje preeklampsie, neklesá. Je konstantní a stejně tak i léčba, kterou jsme dnes schopni maminkám nabídnout, není v ničem zásadně jiná než před několika lety.

Pavlína Walter: A čím to je? Proč není nová léčba? A proč neklesá výskyt preeklampsie? Proč stále roste?

MUDr. Karel Huml: Jednak je to dáno tím, že se zvyšuje věk populace těhotných žen. V současné době nám poměrně významně narůstá věk prvorodiček. S vyšším věkem se samozřejmě pojí i vyšší riziko různých onemocnění, mezi která patří hypertenze – vysoký krevní tlak. Je to dané také tím, že sice už máme poměrně velké povědomí o patofyziologii preeklampsie, ale nebyli jsme schopni ještě úplně jasně odhalit přesnou příčinu jejího vzniku. Stále v podstatě léčíme příznaky a neléčíme kauzálně.

Pavlína Walter: Když jste zmínil, že vysoký krevní tlak může být jeden z rizikových faktorů – znamená to, že každá pacientka, prvorodička, která bude mít vyšší krevní tlak, má také možnost nejvyššího rizika preeklampsie?

MUDr. Karel Huml: Ano, je to tak. V současné době už umíme screeningovat riziko rozvoje preeklampsie, dělá se to v rámci prvotrimestrálního screeningu. Pacientky, které vstupují primárně do screeningu s vysokým krevním tlakem, mají vysokou pravděpodobnost, že ten screening vyjde takzvaně pozitivní. To znamená, že jsou v průběhu těhotenství ohroženy rizikem rozvoje preeklampsie. Pořád je to ale screeningový test, který nám vyhledává ty nejrizikovější maminky. Není to test diagnostický. Možná od toho bych mohl udělat oslí můstek k aplikaci Penelope. Od té si slibujeme, že by jednou mohla nabídnout i tu diagnostiku, a nejenom predikci.

Pavlína Walter: Vy jste tedy autorem této aplikace. Můžete nám říct víc o tom, pro koho je určená a co zaznamenává?

MUDr. Karel Huml: Ta aplikace je určena primárně pro ženy, kterým vyjde pozitivní riziko rozvoje preeklampsie, nebo se u nich v průběhu těhotenství rozvine takzvaná gestační neboli těhotenská hypertenze. Ten smysl byl úplně jednoduchý. Pracoval jsem ve fakultní nemocnici jako vedoucí lékař perinatologického centra a měli jsme tam velké množství maminek s vysokým krevním tlakem nebo s rizikem preeklampsie. Byli jsme schopni nabídnout velice rychlou diferenciální diagnostiku, zda se jedná pouze o hypertenzi nebo o preeklampsii, ale nebyli jsme schopni nabídnout nějaké následné sledování (follow-up). To by totiž znamenalo ty maminky buď přijmout do nemocnice, nebo je zvát velice často na kontroly. V nejoptimálnějším případě to fungovalo tak, že si maminky zapisovaly krevní tlak na kousek papíru, který pak přinesly do ordinace. Vy jste se ale zpětně podívala na hodnoty tlaku a klinické příznaky a teprve zpětně hodnotila průběh onemocnění. Já jsem si pohrál s myšlenkou, že bychom měli ty maminky sledovat online. Protože dnes je každý z nás srostlý s mobilem, nebylo nic jednoduššího než navrhnout společně s kolegy z firmy Principal Engineering aplikaci, která by umožňovala maminkám v reálném čase zaznamenávat krevní tlak a klinické příznaky související s preeklampsií, jako jsou bolesti hlavy, bolesti v nadbřišku či pocit na zvracení. To umožňuje i lékařům online sledovat vývoj těchto symptomů. Jakkoliv je preeklampsie složité onemocnění, diagnostika je založena na velice jednoduchých a lehce sledovatelných příznacích. Krevní tlak si může změřit každý, své pocity umí popsat každý. K tomu jsme ještě doplnili jednoduchou metodu detekce přítomnosti bílkoviny v moči, která se standardně provádí ve všech gynekologicko-porodnických ambulancích. Maminky se to umí naučit také a jsou schopny to provádět i doma. My tak máme online přístup k tomu, v jakém klinickém rozpoložení se maminky zrovna nacházejí, a umíme s nimi komunikovat v reálném čase.

Pavlína Walter: Takže pro maminky je to taková sekundární jistota, že je někdo ještě na dálku hlídá a ona se tím pádem nemusí bát.

MUDr. Karel Huml: Přesně tak. Je to přidaná hodnota. Ta jistota se nedá nějakým způsobem vyčíslit, ale ženy, které aplikaci používají, o tom mluví poměrně jasně. Je to pro ně pocit jistoty, že je někdo schopen ohlídat jejich klinický stav. Pokud se maminka setká s preeklampsií poprvé, občas se stává, že své příznaky bagatelizuje a přichází mnohdy pozdě. Když k datům má přístup tým lékařů, mohou s maminkou komunikovat, včas ji pozvat na návštěvu a doplnit další vyšetření (ultrazvuková, laboratorní), aby se ten stav jednoznačně odlišil, zda jde o preeklampsii nebo jen o hypertenzi.

Pavlína Walter: Musíme ale zmínit, že tahle digitální aplikace vlastně nenahrazuje lékaře. Nemá diagnostický účel, je to v podstatě elektronický diář, je to tak?

MUDr. Karel Huml: V podstatě ano, tak to funguje. Nicméně moje vize do budoucna je využít umělou inteligenci a strojové učení. Pomocí nich bychom chtěli aplikaci naučit včas diagnostikovat a upozornit lékaře i uživatelku na rozvoj klinické formy preeklampsie. To je hudba budoucnosti, ale jde o to nasypat data do velkého systému a naučit stroje tato data analyzovat.

Pavlína Walter: Než ta data budeme mít, tak si ještě počkáme. Vrátíme se k medikaci. Zmínil jste, že preeklampsii není možno léčit, pouze mírnit symptomaticky. Jaká medikace je v současné době na trhu?

MUDr. Karel Huml: Obecně používáme antihypertenziva, léky na snižování vysokého krevního tlaku. Druhů je několik, nicméně v klinické praxi se užívají dva až tři druhy antihypertenziv, které jsou bezpečné pro těhotné ženy. U těžkých forem preeklampsie potom používáme intravenózně podávané léky a v podstatě hrajeme o čas. Tam, kde se jedná o maminky v nízkém stádiu těhotenství, hrajeme o čas, abychom dopřáli plodu prostor pro dozrání plic a udělali takzvanou neuroprotekci. Aby, když už se miminko narodí předčasně, bylo lépe připravené na život mimo děložní prostředí.

Pavlína Walter: Když mluvíte o předčasném narození, o jakém týdnu mluvíte a kdy už je to bezpečné?

MUDr. Karel Huml: V současné době je hranice viability (životaschopnosti plodu) oficiálně stanovená na 24. týden. Od 24. týdne je snahou veškerého lékařského týmu zachraňovat život a zlepšovat postnatální vývoj předčasně narozených dětí. Dá se říct, že od 28. týdne se dnes už moc nesetkáváme s vážnými nemocemi vyplývajícími z předčasného narození. Takže za mě, pokud je žena s těžkou formou preeklampsie a „uhráme“ 28. týden a výše, tak je to to nejlepší, co se může stát.

Pavlína Walter: Kolik procent žen v České republice trpí preeklampsií?

MUDr. Karel Huml: Odhaduje se, že je to mezi 5 až 10 procenty.

Pavlína Walter: To je až tak vysoké číslo?

MUDr. Karel Huml: Je to vysoké číslo.

Pavlína Walter: V dnešní době, kdy nám klesá porodnost, už je to opravdu signifikantní.

MUDr. Karel Huml: Na tom je paradoxní, že s absolutními čísly to moc roli nehraje. Pořád se pohybujeme okolo 8–10 procent. Stejné je to u předčasných porodů. Strašně se vyvinula neonatologie, kolegové jsou schopni zachraňovat a pomáhat dětem narozeným ve 23. či 24. týdnu, ale my stále neumíme v podstatě léčit ten syndrom předčasného porodu jako takový. Za ta léta, co se o nich diskutuje a pracuje s nimi, se léčba moc nezměnila a stále máme stabilně okolo 8 % předčasných porodů, ať děláme co děláme.

Pavlína Walter: Čím to je?

MUDr. Karel Huml: Do dneška nemáme kauzalitu, nevíme přesně, co stojí za tím, že ta žena předčasně porodí.

Pavlína Walter: Vy jste primář v nemocnici Šumperk na gynekologicko-porodnickém oddělení. Jak u vás teď klesla či neklesla porodnost?

MUDr. Karel Huml: I u nás porodnost významně poklesla. Poslední čísla hovoří o tom, že za minulý rok se v ČR narodilo přes 77 tisíc dětí, což je o 30 tisíc méně, než bylo běžné. I naše porodnice zaznamenala úbytek asi 4 % porodů oproti minulému roku. Minulý rok jsme měli něco přes 700 porodů.

Pavlína Walter: Čím myslíte, že je tento pokles způsoben?

MUDr. Karel Huml: To je otázka spíše pro sociology. Vedou se o tom velké debaty. Úplně na to nemám odpověď. Nemyslím si, že by to bylo jednoznačně tím, že mladí lidé nemají podporu nebo bydlení, to asi tak velkou roli nehraje. Obecně si myslím, že dnešním trendem žen je spíše studovat, věnovat se kariéře a práci. Potom mají děti maximálně jedno nebo dvě. Takzvané „Husákovy děti“ už také své reprodukční plány v podstatě odbyly a nastupují slabší ročníky. Ono to jde všechno ruku v ruce, ale jednoznačnou odpověď nemám.

Pavlína Walter: A čím je vaše porodnice jiná?

MUDr. Karel Huml: Tím, že tam mají mě.

Pavlína Walter: Tak zajisté, a čím ještě?

MUDr. Karel Huml: Jsme oblastní porodnice. Koncentrujeme porody od 34. týdne. Vzhledem k tomu, že mám zkušenosti z velkých fakultních nemocnic, jsme schopni nabídnout maminkám kompletní spektrum prenatální péče. Nemusí tedy složitě dojíždět za speciálním vyšetřením do krajského města, všechno jsme schopni poskytnout u nás. Tím jsme asi jedineční oproti ostatním menším nemocnicím.

Pavlína Walter: Jsou tady nějaké nové trendy?

MUDr. Karel Huml: V porodnictví se rodí buď spontánně vaginálně, nebo císařským řezem. Zatím nic nového na obzoru není. Ale myslím si, že obrovský posun je v individualizaci porodnictví. Sám říkám, že v porodnici neexistuje alternativa, pojem „alternativní porod“ už je minulostí. Dnes se vychází klientkám maximálně vstříc a dává se důraz na individuální přístup, aby se ženy cítily příjemně. Vždy maminkám říkám: pokud zcela zásadně neohrožují zdraví své, svého potomka nebo personálu, tak si na porodním sále můžou dělat v uvozovkách co chtějí, co jim je příjemné a jak jim to vyhovuje.

Pavlína Walter: Když máte rád inovace a přišel jste s nápadem aplikace Penelope, máte ještě nějaké další nápady? Třeba jak zlepšit život ženy během těhotenství nebo něco, co souvisí s porodnictvím?

MUDr. Karel Huml: Myslím si, že ten nápad posunout Penelope směrem k diagnostice je dostatečný a bude nás stát ještě hodně práce. Je to o tom nasypat do systému obrovské množství dat a pak bude na specialistech informatiky, aby je uměli využít a přetavit do smysluplných informací. To je můj sen, posunout aplikaci na vyšší úroveň, než je pouze ten diář. Zatím to tak sice je, ale i ten diář nám velmi pomáhá.

Pavlína Walter: Máte nějakou zpětnou vazbu od pacientek? Jak jsou spokojené s aplikací?

MUDr. Karel Huml: Zpětnou vazbu máme, jsou spokojené. Pokud se objevila nějaká nespokojenost, bylo to zpočátku, kdy jsme se systém snažili dělat hodně „user-friendly“. Technika nás občas zklamala, nefungovalo všechno tak, jak mělo, aplikace padala, ale myslím, že v současné době už jsme tohle vychytali a žádnou vyloženou nespokojenost jsem nezaznamenal.

Pavlína Walter: Můžu mít dotaz z hlediska lékařů, kteří kontrolují data pacientek v reálném čase? Není to pro ně zátěž, když už tak jsou mnozí vytížení? Jak se to dá zvládnout?

MUDr. Karel Huml: My to zvládneme velice jednoduše, protože systém pro lékaře je také přívětivý. Udělali jsme takový rozcestník, říkáme tomu semafor. Aby lékař nemusel projíždět všechny pacientky, ty, které zadávají fyziologické hodnoty tlaku, mají negativní bílkovinu v moči a žádné klinické příznaky preeklampsie, se mu rozsvítí zeleně. Ty v podstatě nemusí kontrolovat. Pouze pacientky, které se rozsvítí žlutě nebo červeně, musí zkontrolovat a eventuálně kontaktovat. S pacientkou je vždy domluven způsob komunikace, který jí vyhovuje – SMS, telefon nebo e-mail. V urgentních případech voláme, pokud se spíše jedná o vysvětlení vyšší hodnoty tlaku, komunikujeme e-mailem nebo SMS. Čím déle aplikace funguje, zjišťujeme, že maminky už samy kontaktují lékaře. Jsou edukované, v aplikaci mají edukační materiály a samy se ozvou, že se jim něco nezdá, třeba i dříve, než se lékař k výsledkům online dostane sám.

Pavlína Walter: Kdybyste měl vzkázat jednu věc maminkám, které mají riziko preeklampsie, co by to bylo?

MUDr. Karel Huml: Ničeho se nebojte, všechno se dá zvládnout. Preeklampsie je záludné onemocnění, ale pokud ho zachytíme včas, je velká šance na dobrý výsledek. Ten je na prvním místě jako vždycky.

Pavlína Walter: Poslední otázka na závěr: Co vás v práci motivuje?

MUDr. Karel Huml: Spokojenost klientek. Pokud dostanete zpětnou vazbu, že je pacientka spokojená, to je ta nejlepší motivace.

Pavlína Walter: Děkuji moc.